Lze docela oprávněně předpokládat, že převážná většina obyvatel starších třiceti dokáže bez váhání správně přiřadit slogan: „A co děti, mají si kde hrát“ ke skupině Katapult, což bude obdobně platit pro písně Vojín XY hlásí příchod, Lesní Manekýn, Blues opuštěné postele, Dvě růže krepový, Já nesnídám sám nebo třeba Jen jednou dostat šanci.
A právě slogan „Jen jednou dostat šanci“ zvolil zcela logicky autor shora citovaných textů Ladislav Vostárek pro název své první knihy. Řekl si první kniha je mojí první šancí jako spisovatele, kterou nesmím za žádnou cenu promarnit, už jenom proto, že přichází v mých sedmdesáti pěti letech. I proto je přesvědčen, že ten název je na místě.
Autor se pokouší propojit svoji životní dráhu se svými písňovými texty z dob dávno minulých ale i z těch, které jsou spojeny s dobou velmi nedávnou. Čtenáři se tak setkají nejen s texty, které psal pro Katapult, ale i s texty ze zlatého fondu skupin Turbo či OK Band, které jsou prokládány krátkými humornými historkami ze života „On the road“ s kapelami i bez nich a vše je doprovázeno karikaturami autora z tužky Josefa Blechy, památečními obrázky z pravěku bigbítu z pera Petra Síse a do mědi rýpanými motivy, které pro mě od roku 1988 dělá Jiří Slíva.